Laiquendi

Lesní elfové (Tawarwaith) byli původem Teleri, a tedy vzdálenější příbuzní Sindar, ačkoli od nich byli odloučeni ještě déle než Teleri z Valinoru. Pocházeli z těch Teleri, kteří se při Velké pouti zalekli Mlžných hor a zůstali v údolí Anduiny, a tak nikdy nedospěli do Beleriandu ani k Moři. Byli tedy bližšími příbuznými ossiriandských Nandor (jinak nazývaných Zelení elfové), kteří nakonec hory překročili a došli do Beleriandu.

Lesní elfové se ukryli v lesních pevnostech a stali se malým rozptýlenými nárůdky, které se sotva rozeznaly od Avari avšak stále si pamatovali, že jsou původem Eldar, členové Třetího klanu, a uvítali ty Noldor, a zejména Sindar, kteří neodpluli za Moře, ale přesídlili na východ (začátek Druhého věku). Pod jejich vedením se stali opět uspořádaným lidem a rostli v moudrosti. Thranduil, otec Legolase z Devíti pěších., byl sindarského původu a v jeho domě se mluvilo sindarštinou, ačkoli ji nepoužíval všechen jeho lid.

Jazyky lesních elfů původní i později používané

V Lo´rienu, kde byli mnozí původem Sindar nebo Noldor, kteří přežili pád Eregionu, se sindarština stala jazykem všeho lidu. V čem se jejich sindarština lišila od beleriandských forem, se nyní ovšem neví. Pravděpodobně se lišila hlavně přízvukem: především rozdíli v samohláskách a intonaci, které stačili zmást toho, kdo nebyl dobře obeznámen s čistší sindarštinou a vytvářely tak milný dojem, že jde o dva odlišné jazyky. Mohla ovšem existovat i místní slova a jiné rysy, vyplívající z vlivu někdejšího lesního jazyka. Lo'rien byl dlouho velmi izolovaný od okolního světa. Některá jména, která se dochovala z jeho minulosti jako Amroth a Nimrodel, se rozhodně nedají úplně vyložit ze sindarštiny, ač formálně vyhovují. Caras, ajk se zdá, bylo staré slovo pro pevnost s příkopem, jež se v sindarštině nevyskytuje. Lo'rien je asi obměnou nyní ztraceného staršího názvu (původně asi lesní či nandorské Lo'rinand)
Ačkoli nářečí lesních elfů, když se opět setkali s dlouho odloučenými příbuznými, se natolik oddálila od sindarštiny, že byla stěží srozumitelná, nebylo třeba dlouhého bádání, aby se zjistila jejich příbuznost s eldarskými jazyky. Přestože učence, zejména noldorského původu, velmi zajímalo srovnání lesních nářečí s vlastním jazykem, o lesní elfštině se toho dnes ví málo. Lesní elfové nevymysleli žádné písmo a ti, kteří se mu naučili od Sindar, psali sindarsky, nakolik to uměli. Koncem třetího věku se zdřejmě lesními jazyky přestalo mluvit v obou krajích, které meli svojí důležitost v čase Války o Prsten:Lo´rienu a Thranduilově říši v severním Temném hvozdu. V záznamech se z nich dochovalo jen pár slov ve jménech osob a míst.

Hystorie, království a vládci

Největší království lesních elfů bylo nepochybně v severní části Velkého zeleného hvozdu (později Temný hvozd). Jeho hystorie počíná ve Druhém věku, když sem přišli Lesní elfové pod vedením krále Orophera (Otec Thranduila, otce Legolasova. Byl sindarského původu). Tento lid byl příbuzný s elfi z Lo´rienu opusti svá původní sídliště v lo´rienské oblasti aby se vymanil z vlivu trpaslíků z Morie. Oropherovi také vadilo, že se Celeborn a Galadriel vetřeli do Lo´rienu. V nových sídlištích tento lid sílil a jeho počty vzrůstali. Co do moudrosti a řemeslného umění se však nemohli rovnat Sindar. Oropher vládl svému lidu až do války Posledního spojenectví ve které sám padl a jeho armána se o 2/3 ztenčila. Takovéto stráty měli z části také kvůli své nechuti podřídit se vrchnímu velení Gil-Galadovu. Tak se stalo že se spolu s vojskem Lorienu pod vedením Malgalada (neboli Amdíra), otce Amrothova, jež v této bitvě také padl. Po Oropherově smrti převzal vládu jeho syn Thranduil. Ten zůstal věrný, jako jeho otec, sindarským tradicem. Očividně se řídil příkladem dávného doriathského krále Thingola a nechal pod svou pevností vybudovat rozsáhlé síně, ale jeho síně se s Meneghrotem nedali srovnat. Neměl ani potřebné umění, ani bohatství, ani pomoc trpaslíků a ve srovnání s doriathskými elfi byl jeho lid venkovský a nevzdělaný. V této říší byla (jako ostatně všude) lesní elfština na konci Třetího věku vytlačena sindarštinou.

Další zemí Lesních elfů byl Lo'rien. I zde ovšem vládla sindarská knížata. Vliv sindar zde byl podstatně větší než v Temném hvozdu. Byli zde mnozí z noldorských vyhnanců, mezi nimi i žena místního vládce Celeborna: Galadriel. Ti však přišli do Lo'rienu až pozděj někdy v druhém věku. Před nimi tamnímu lidu vládl kníže Malgalad, který padl ve válce Posledního spojenectví a byl patrně původm Laiquendi. Lo'rien se za vlády Celeborna a Galadriel stal jednou z posledních bašt vznešených elfů ve Středozemi. Za Války o Prsten byl celkem třikrát napaden ale vždy odolal, protože ho chránila moc jednoho z elfích prstenů moci (Nenya: byl vyroben z mithrilu a nesl na sobě jeden bílý kámen zářící jak mrazivá hvězda. Z tohoto důvodu nebylo možné dobýt Lo'rien bez osobní Sauronovy přítomnosti (tedy přítomnosti vládnoucího prstenu).


zpět na Tolkienovy elfové.